Novinky
Když na tvářích se chytají kapky rosy
Na černé obloze kvetou hvězdy, potkávám je nad ránem když chodím spát.
Ve dne prý teď kvetou stromy, říkaly ve zprávách v půl čtvrté.
Kam vlastně všichni utekli, vždyť noc je tak krásná.
Asi chtějí hrát hru na schovávanou, a kde jsi ty ?
Jsi tu, nejsi tu má tě i nemám,
v srdci díra, v hlavě jakbysmet.
ne nejsem mrtvý, rukou na sebe vztaženou,
to je jen zdání mého světla.
Kam jsi šla a vlastně proč,
vždyť to mělo být tak krásné,
to říkal i ten poslední s posledních,
že každá radost je vykoupena trápením druhých.
Ale krása, láska, radost, je to co má být,
už nechci žádné pochybnosti, už chci zase žít.
Já odevzdávám se Tobě a přijímám Tě za manžela.
Slibuji, že Ti zachovám lásku, úctu a věrnost,
že Tě nikdy neopustím a že s Tebou ponesu všechno
dobré i zlé až do smrti.
K tomu ať mi pomáhá Bůh. .... Amen.
Zhaslo slunce ! Není vidět, co dál ?