Novinky

Je to už dávno co jsem tě potkal,
byla jsi tak kouzelně roztomilá,
rozdávala jsi se všem okolo.

Vzal jsem si kousek a pak ještě větší,
hltal tě plnými doušky,
byly jsme jednou bytostí.

Tvůj život splynul v můj a můj v tvůj, navždy.

Nikdy jsi mi ale neotevřela svůj stín,
který tě provázel, nedokázal jsem
porozumět a naslouchat.

Časem, když naše bytost ztratila svou najivitu
a musela žít v reálném světě,
přibylo dalších šerých přízraků,

... ach mrzí mě to.

PROMIŇ MI TO!

Jednou v noci, měsíc na okno maloval obrázky, krásné a zamilované.
Snad nějaká hvězda ho poblouznila svým třepotavým svitem,
nebo svůdná kometa závojem prachu mu zastřela zrak.

Seděl jsem a koukal na ty nádherné obrázky,
ach jak mu je dobře, chci být také poblouzněný,
tak potkat tu svou krásnou třepotavou hvězdu.

Ruda Domanský se rozhodl, že vznikne demíčko. Nahrávalo se v Počáplech v kulturním středisku, na pódiu kapela, zatažená opona, je to docela prima provizorní studio. Natáčelo se na počítač z mixpultu smíchaný stereo signál.

Po natočení všech písniček jsem dělal něco jako mastering, už jen v počítači, ale se smíchanou nahrávkou se pracuje velmi špatně a udělat všechny úpravy které kapela (kapelník) požadovala, byla hrůůůza.

Nakonec se v rámci možností podařilo vykřesat docela pěkný zvuk.

Na černé obloze kvetou hvězdy, potkávám je nad ránem když chodím spát.
Ve dne prý teď kvetou stromy, říkaly ve zprávách v půl čtvrté.
Kam vlastně všichni utekli, vždyť noc je tak krásná.
Asi chtějí hrát hru na schovávanou, a kde jsi ty ?

Jsi tu, nejsi tu má tě i nemám,
v srdci díra, v hlavě jakbysmet.
ne nejsem mrtvý, rukou na sebe vztaženou,
to je jen zdání mého světla.

Kam jsi šla a vlastně proč,
vždyť to mělo být tak krásné,
to říkal i ten poslední s posledních,
že každá radost je vykoupena trápením druhých.

Ale krása, láska, radost, je to co má být,
už nechci žádné pochybnosti, už chci zase žít.

Já odevzdávám se Tobě a přijímám Tě za manžela.
Slibuji, že Ti zachovám lásku, úctu a věrnost,
že Tě nikdy neopustím a že s Tebou ponesu všechno
dobré i zlé až do smrti.
K tomu ať mi pomáhá Bůh. .... Amen.

Zhaslo slunce ! Není vidět, co dál ?

Svět se otáčel a my jsme žili, stále kouříme a stále milujeme sice někoho jiného, ale to zas tolik nevadí. Důležité je na tom že žijem ! No někdy je to těžké třeba takhle jednou po ránu mi svítí hvězdy do očí a koukám že jsem nějak sám. Moje další sluníčko zašlo, proto asi ty hvězdy, kolik má vlastně člověk sluncí jako kočka životů, ale v tom případě bylo poslední, nebo snad předposlední, kdo ví ?

Je to těžké rozpoznat, možná pomůže čas.

Čas ?

To je ta věc co lidi nosej na ruce, kolikrát musí popoběhnout ručička, aby to byl čas ?

Vidíš to už máš zase nějaké blbé otázky čas, slunce, proč .... já vím to už to bylo a zase je to zpátky nojo to tak bývá a stejně to človíček nepřekousne a nepřekousne a odpověď se pořád někde toulá a vůbec na tebe nečeká, když ji najdeš většinou ti stejně brzy uteče.

Comon you baby, myslíš, nějak si nejsem jistý v noci jiný život než přes den, to se mi nějak nezdá, ve dne zeď na kterou narážím, ve které jsou jen malé skulinky toho společného, v noci vášnivá láska se mnou ? Kde se to bere ? No z rozumu asi ne. Hele rozum to je taky príma věc, dneska mi jeden říkal vyser se na to a druhej to nejde máš nějaké závazky a ty musíš splnit a vůbec to nejde dohromady s citama, to je vopravdu šílenost, člověk pracně myslí rozumem a stejně když ho to popadne tak mu to nemyslí a dělá na co by nikdy ani nepomyslel.